Proč se máme rozhodovat o své budoucnosti v patnácti ?!

28. února 2015 v 19:05 | • Lenush • |  • Články •
V dnešním článku bych se s vámi chtěla podělit s věcí, která mě poslední dobou poměrně trápí a nad kterou musím pořád přemýšlet.

Jsem ve třetím ročníku střední školy, který se už pomaloučku blíží ke konci. Všichni profesoři nám předhazují maturity a promlouvají nám do duše, abychom si začali hledat vysoké školy, protože za rok touhle dobou už většina z nás bude mít podané přihlášky.
Nikdy jsem nad vysokou školou nijak extra nepřemýšlela i když jsem věděla, že na nějakou určitě budu chtít jít. V posledních čtrnácti dnech jsem se probírala internetovou stránkou atlasškolství.cz a stránkami různých vysokých škol v České republice. A jaký je poznatek ? To, že jsem se o obor, který bych chtěla studovat na vysoké nezajímala už dříve byla veliká chyba. Teď se akorát pořád dokola ptám ... proč máme v patnácti rozhodovat o svých životech ?!

KiiwyYo 👌



Na základní škole někdy v osmé třídě se nás začali učitelé ptát, čím bychom chtěli být a jaký obor na střední bychom chtěli studovat. Vždycky jsem odpovídala, že nevím a pořád hledala školu, která by mě něčím zaujala. A taky jsem ji našla.
Obor, který se věnoval právu a bezpečnostní činnosti byl v té době pro mě jako dělaný, protože jsem vždycky chtěla být policistkou. Dělala jsem všechno proto, aby mě vzali a hele ... už tady smrdím třetí rok.
Už na konci prváku jsem zjistila, že to nebude to pravé ořechové a chtěla jsem přestoupit. Teď možná lituji, že jsem to neudělala, ale nebylo to možné, už jenom proto, že škola kterou studuji je bohužel soukromá a školné tam není zrovna tisícikorunová položka. Mé obavy pak na chvíli zmizely a zvykla jsem si, ale teď se všechno zase začalo projevovat. Výčitky a nadávání si, jak jsem hloupá, že jsem si vybrala právě tuto školu.
V budoucnu bych chtěla studovat psychologii, ale na přijímací zkoušky mi chybí znalosti z chemie a fyziky, kterou jsme na střední vůbec neměli a těžko říct, jestli bych se to byla schopná sama doučit. Chystám se na to a chci to zkusit, ale nevěřím si a jsem v poměrné nevýhodě.

Myslím si, že nejsem sama kdo má takový problém. Však ještě aby ne. Většina lidí má v patnácti letech trošičku jiné starosti, než zrovna přemýšlet nad tím, co by chtěl v životě dělat a podle mě to je moc brzy na to se nějak více rozhodovat. Kdyby se to nechalo až na trošku starší věk - dejme tomu těch 18 let. Přece jen člověk je starší, vyspělejší a už tak nějak má zhruba nějakou racionální představu o svém životě. Třeba by se rozhodl jinak a lépe, než kdyby se měl rozhodnout v patnácti, pak se nedostla na vysněnou vysokou, veškeré snažení díky strachu z neúspěchu vzdal a celý zbytek života se tloukl do hlavy, proč si v té devítce nevybral jinak.

Myslíte si, že je výběr studijního oboru v 15ti letech moc brzy ?

Jste spokojeni se školou, kterou jste si vybrali ?


 


Komentáře

1 Heaven | E-mail | Web | 28. února 2015 v 19:20 | Reagovat

Na psychologii se dělají přijímací zkoušky i z fyziky a chemie? No tak to jsem v loji, asi :D Jsem totiž na gymplu a vysokou potřebuju, jinak budu horko těžko shánět nějakou slušnou pozici, protože po osmi letech (jsem na víceletém) vyjdu z tý krásný budovy a nebudu umět nic. Nemůžu posoudit, jestli 15 let zkušeností na tomto světě stačí ke právnému výběru povolání, protože já jsem byla poslána na gympl už v 11 a teď je mi 17 a stejně nevím, co ze mně bude :D Chtěla bych taky studovat psychologii nebo nějaký humanitní obor, protože já přes tu vědu a techniku moc nejsem. Jsem schopná se to nějak naučit a překousnout, ale ničemu takovému bych se nemohla věnovat do hloubky, na to jednoduše nemám :D

2 Al. | Web | 28. února 2015 v 19:25 | Reagovat

Vůbec to nechápu, jak si máme vybírat obor, který chceme dělat celý život už v 15 letech -_-.
Od malička jsem chtěla dělat v nějaké firmě vedoucí. Tak jsem šla na ekonomku. A zjišťuju, že by se mi daleko víc líbila matika nebo čeština a to kdybych věděla v těch 15, tak jdu na gympl -_-

Ale brala bych to pozitivně - kdo v dnešní době dělá to, co vystudoval/vyučil? Takže i tak máš naději, že nakonec budeš dělat svoji vysněnou práci :)

3 Ta "neviditelná" :) | Web | 28. února 2015 v 19:34 | Reagovat

Musím jen a jen souhlasit. Já jsem také nevěděla na jakou střední mám jít. A hlavně, já měla nápady čím chci být, ale neměla jsem nápady na bližší školy, které by mě bavily. Nakonec jsem skončila na obchodní akademii, s kterou nechci mít budoucí práci společnou, jelikož jsem třeba teď zjistila, že by mě zajímala letuška, nebo porodní asistentka a kdo ví, zda by mě vzali na VŠ. Vlastně třeba vzali , ale nevím kdo by mi studium platil. -_-
Takže já rozhodně nejsem spokojena se školou, kterou jsem si já a rodiče vybrali. Ale už jsem také ve 3. ročníku, tak ten rok budu muset nějak přežít. :-)

4 Double.Claire | Web | 28. února 2015 v 21:45 | Reagovat

Mám podobný problém jako ty. Šla jsem na šestileté českošpanělské bilingvní gymnázium takže mám od prváku chemii, fyziku, matiku, děják a zemák ve španině. Nikdy jsem vš nějak neřešila i když taky jak říkáš jsem věděla, že na nějakou určitě pujdu. Ta škola co studuju mi nevadí, ale jak jsem te´d v tom třeťáku tak přesně jak říkáš, neskutečně mi to začíná šrotit a taky se mě všichni ptají, což je značně stresující. Chci práci, u které najdu uplatnění. A napadla mě zubařina na což taky potřebuju fyziku chemii a biologii. Biola by nevadila ale ta chemie a fyzika bude horší už. Sice je mám, ale španělsky, takže česky toho moc neumím, což je průser hlavně v chemii a hlavně nikdy jsem předtím o zubařině neuvažovala takže jsem chemii i dost vypouštěla, protože "chemii přece v životě nebudu nikdy púotřebovat". Asi se zapíšu na seminář z chemie jako volitelný předmět, ale i tak se to budu muset doučit vše sama, což mě trochu děsí a taky si nemyslím, že bych měla nějaké moc velké šance. Ale mám ve třídě i kamarádku, která chce jít na psychologii a je na tom s chemií stejně jako já takže v podstatě jako ty takže tě můžu průběžně informovat;) Hodně štěstí a nervů:)

5 Michaela | Web | 1. března 2015 v 8:09 | Reagovat

Jsem na tom uplně stejně, střední školu jsem si vybrala hlavně s maturitou, abych neskončila někde jen s výučákem, šla jsem na obor kosmetické služby. Neříkám, že mě to nebaví díky téhle škole jsem získala spoustu nových zkušeností. Ale dilema s vysokou školou jsem vyřešila teprve před pár, na vysokou jsem vždycky chtěla, ale nikdy jsem nevěděla na co a pokračování v kosmetice není. Vybrala jsem si uplně rozdílný obor na vysoký, ted jen čekat jestli mě vezmou a taky udělat maturitu.
Myslím si, že prostě v 15 je to brzo rozhodovat o tom čí by jsme chtěli být, protože v 15 nás zajímali jiné věci než studium. Snad si něco vybereš, budu držet palce i když máš vlastně relativně ještě čas :)

6 Aurora | Web | 1. března 2015 v 9:19 | Reagovat

Já to měla podobně.Jenom jsem si mohla vybírat pouze z učňovských oborů.Nakonec jsem vystudovala zahradnictví a stejně mě to k ničemu není.Mrzí mě,že jsem nebyla chytřejší a lépe se nepřipravovala a něměla o své budoucnosti jasno už tehdy.Máš pravdu,že v patnácti je ještě většina dětí v jiných sférách a dívají se na svět úplně jinak než v dospělosti.Výběr školy by opravdu byl o něčem jiném,kdybychom si vybírali později.

7 Mariiis_N | Web | 1. března 2015 v 12:03 | Reagovat

Já jsem v deváté třídě, takže po mě je to úplně aktuální téma. A podle mě je to strašně brzy, já sama vůbec nevím čím bych chtěla být a ani když jsem nad tím hodně přemýšlela jsem nic nevymyslela.

8 Kája | Web | 2. března 2015 v 17:21 | Reagovat

Těžko říct, zda-li je v patnácti moc brzo na to, že si mám vybrat školu, která později bude směřovat možná i k mému povolání. Někdo dokáže být v tom věku už skoro dospělý a rozumnější než kdokoliv, kdo už pokořil třeba hranici 18 let. Naopak jsou ale i tací, kteří jsou v tomto věku ještě dost v pubertě a nedokáží se jen tak sami za sebe pořádně rozhodnout. Opravdu nevím..
Každopádně přijde mi jako blbost, když chce člověk třeba v prváku přestoupit na jinou školu. Dobře, možná ho to nebaví a zjistí postupem času, že se mu ta škola ani nehodí, ale já bych to sama za sebe neudělala. Sama jsem teď v prváku a i kdyby se mi na škole nelíbilo - nepřestoupím jinam, protože by se mi nechtělo zase vše začínat od znova. ;-)

Na nové škole jsem docela spokojená. Je to sice záhul (ale tak co taky od gymplu čekat), ale zase tak špatné jako mi to všichni s hrůzou říkali, to rozhodně není.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.