Listopad 2014

Citáty • Část první

30. listopadu 2014 v 18:47 | • Lenush • |  • Citáty •
Ano, ještě pořád žiju.
Žádný článek jsem nepřidala už čtrnáct dní a začalo mi to docela chybět.
Proč jsem tady nebyla ? ... Chodím autoškoly a do tanečních, blíží se Vánoce a přítel se s rodinou ještě teď stěhuje, takže se snažím alespoň trochu pomoct.
Nebudu slibovat hory doly, jak budu přidávat články a podobně, když nevím, jestli to dodržím. Budu se ale snažit.

Pro dnešní večer jsem si pro vás připravila vybrané citáty, které mě zaujaly. Příjemné čtení ! :o)

Pocket Watch Checkmate. ✔ | via Tumblr

Dopis osobě, která mi ubližuje

17. listopadu 2014 v 20:16 | • Lenush • |  • Články •
Tento text vzniknul před nějakou dobou ve chvíli smutku a neuvěřitelné naštvanosti, během hodiny práva, když jsem se na dotyčnou osobu, které je věnován musela celou hodinu dívat. Nehledejte v tom nic extra, protože když jsem to po sobě přečetla, zdá se mi to jako totální bláboly, ale něco na tom pravdy bude. I přesto to prosím berte s rezervou.
Tento "dopis" jsem napsala na cár papíru, přepsala jej sem a následně vyhodila, protože nemám odvahu ho předat osobně, nebo jakkoli jinak.
Na závěr bych chtěla říct...koho to nezajímá, nemusí to číst :)Potřebovala jsem se jen vypsat a od toho wolvespaw přeci mám :)

this is how you make me feel.

Recenze • Teď a tady

16. listopadu 2014 v 18:08 | • Lenush • |  • Recenze •

Teď a tady / Now is good
Drama • Romantický • Komedie
Velká Británie • 2012

14.11.2014 - It's FRIDAY !

14. listopadu 2014 v 20:09 | • Lenush • |  • Ze života •
Krásný páteční večer !

Hned na úvod dnešního deníčkového článku bych chtěla moc poděkovat za spoustu milých komentářů, které jste mi psali v posledních dvou článcích. Jsem ráda, že se vám líbí, jak píšu a vašich slov si moc vážím. Děkuji ! ♥

Naposledy jsem se ozvala ve středu s článekm na téma týdne. Protože se na naší škole konal od desíti hodin den otevřených dveří, měly všechny ročníky výuku od osmi do třičtvrtě na deset. Letos jsem si nevzala žádnou službu a přišlo mi zbytečné potácet se na opačný konec Prahy jen kvůli dvouhodinovce tělocviku, která vlastně dvouhodinovkou ani není (jezdíme do posilovny, která je mimo školu a vždycky končíme kolem deváté, abychom to stihly zpátky na vyučování) a zůstala jsem doma. Celé odpoledne jsem polehávala u filmů, seriálů a užívala si jednoho volného dne.

Včera byl čtvrtek, který se nesl v duchu rodičáku. Mamka se tam byla podívat i přes to, že v našem věku už prakticky nikdo nechodí. Večer jsem se pak dozvěděla známky, ze kterých jsem měla opravdu strach. Není to nic skvělého od holky, co má celou střední vyznamenání, ale nepatřím ani k těm nejhorším a upřímně...čekala jsem, že na tom budu daleko hůř.
Mám jednu pětku o které už čtrnáct dní vím a pak čtyři trojky. Všechno je to bohužel z takových nepodstatných předmětů, které máme jednou týdne. No hlavně že mám v pořádku ty maturitní :o)
Odpoledne jsem se ještě učila matematiku na dnešní test a pilovala techniku na sebeobranu, abych si mohla trošku poopravit známky.

yeah! | via Tumblr

A tak Lenush začala s blogem..

12. listopadu 2014 v 15:05 | • Lenush • |  • Články •
Pamatuju si jako by to bylo včera, když jsem tak nějak brouzdala ještě jako hodně hodně malá po internetu, když jsem narazila na stránku blog.cz
Myšlenka mít vlastní stránku a přidávat na ní obrázky a různé texty mě natolik uchvátila, až jsem řekla taťkovi, aby mi pomohl stránku založit. Myslím, že v té době mi mohlo být nějakých osm let a stránka, kterou jsem nazvala housenka, stonožka nebo nějaké jiné odporné zvíře neměla žádný hlubší význam. "Napsala" jsem tam pár článků a po chvíli mě to přestalo bavit, protože jsem ještě nechápala, jaký význam takové stránky mají.

Uplynulo pár let a mě po takové době napadlo, že bych to mohla zkusit znovu. A tak jsem si založila svou první stránku, která mi nějakou dobu vydržela. Na začátku jsem tam měla vybraný design, který byl v nabídce přednastavených, ale ten se mi nelíbil...tak jsem začala pátrat, našla jsem si pár návodů a vznikl můj historicky první design, který nespočíval v ničem jiném, než v nějaké kusovce v barevné kusovce v záhlaví a ještě barevnějšími okraji stránky. Ale měla jsem design.
Ten blog byl taková všehochuť. Každý den jsem nad ním seděla hodiny a hodiny a kopírovala obrázky z jiných blogů, články z wikipedie a jiné nesmysly, abych mohla za odpoledne přidat třeba třicet článků. Po půl roce mě to omrzelo, protože jsem si našla spoustu jiných aktivit a s blogováním jsem skončila. Má první adresa ještě pořád existuje, několikrát jsem přemýšlela o tom, že bych jí obnovila, ale ve finále zůstala tak, jak jsem ji před šesti lety opustila. Mám alespoň nějakou vzpomínku.

✿ P i n k y ♔ B e t t y ✿ | via Tumblr

Padá hvězda, něco si přej

10. listopadu 2014 v 14:56 | • Lenush • |  • Autorka •
V dnešním článku jsem se s vámi rozhodla podělit o jednu z mála věcí, ve kterou opravdu věřím.

Věřím, že padající hvězdy plní přání

Všechno to začalo o letních prázdninách před dvěma lety, kdy jsem se na facebooku poznala s mým současným přítelem. Šli jsme do prváku na stejnou školu a já jsem ho našla ve společné facebookové skupině. Přidala jsem si ho do přátel a začali jsme si psát. Propsali jsme spolu X desítek hodin a postupně jsem začala zjišťovat, že je to člověk, který mi rozumí jako nikdo jiný a že je velice milý. Pak jsme se sešli a já jsem začala pociťovat něco víc, než jen přátelské city a cítila jsem, že je to asi oboustranné.
V srpnu jsem odjela na čtrnáct dní na chatu do přírody. Protože jsme si vyměnili telefonní čísla, byli jsme spolu v kontaktu i tam a protože tam nebyl internet, ani žádné jiné vymoženosti 21.století, měla jsem spoustu času přemýšlet.
Asi tři dny před odjezdem jsem pozdě večer seděla na zahradě a pozorovala hvězdy, když najednou jedna spadla. To bylo poprvé, co jsme viděla padat hvězdu a taky poprvé, co jsem si něco přála. Mým přáním bylo, aby nám to spolu vyšlo. Nevěřila jsem, že se to splní ale...
31. srpna, den před nástupem do prváku jsme se dali dohromady a jsme spolu dodnes. Proto, často říkám, že můj přítel je pro mě splněné přání.

Možná to byla náhoda, možná nebyla, ale byl to pro mě impuls, abych začala věřit.


Jak jsem viděla "Hvězdy nám nepřály"

9. listopadu 2014 v 17:39 | • Lenush • |  • Články •
Už je to nějakého půl roku, co do kin přišel film, který nesl název "Hvězdy nám nepřály". Pamatuji si, že když jsem si prohlížela filmy a přemýšlela na co o víkendu půjdu, přečetla jsem si k tomuto filmu popisek a pustila trailer...a pak jsem se zapřísáhla, že se na ten film nikdy nepodívám, protože to bude jenom další ohraný doják, ve kterém se budou všichni strašně milovat a pak postupně poumírají na rakovinu.
Do kin se hrnuly davy a davy holek, kterým nestačily balíčky s papírovýma kapesníčkama a ze sálů vycházely ubrečené. Když jsem byla v té době s přítlem v kině, akorát jsme se smáli a současně říkali "No jo, hvězdy nám nepřály."
Na internetu se začalo objevovat čím dál více recenzí a komentářů, jak je to úžasný film a že lepší film jsme nikdy v životě neviděli. A tak jsem ho zařadila úplně na konec mého seznamu filmů, které bych chtěla shlédnout a úmyslně ho posouvala pořád na poslední příčku.

The fault in our stars

8.11.2014 - Pětka ze střelecké a prodloužená

8. listopadu 2014 v 15:09 | • Lenush • |  • Ze života •
Hezké sobotní odpoledne !

Opět jsem se celý týden neozvala. Měla jsem k tomu osobní důvody, díky kterým nebyla na nějaký blog vůbec nálada.
První tři dny tohoto týdne jsem prožila v neuvěřitelně špatné náladě a velkém stresu. Proč ? Aktuálně propadám z jednoho předmětu. Nebylo by na tom nic hrozného, kdyby ty hodiny byly jako každé jiné, ale oni nejsou. Propadám z předmětu, který se nazývá střelecká příprava (učíme se tam o zbraních a střelivu) a který máme jenom jednou týdně, ještě ke všemu v pátek, což znamená, že nám to povětšinou odpadá. A proč jsou hodiny nenormální ? Za celé čtvrtletí jsme psali jeden test (který se rovnal zkouškám pro získání zbrojního pasu) a profesor vůbec nezkouší, takže šance si tu pětku opravit je minimální. Včera nám oznámil, že budeme do pololetí psát ještě JEDEN test (no páni, to je ale hodně !) a když ho zvořu, jsem v pytli. Jsem z toho na nervy a dokud si tu známku nevytáhnu alespoň na čtyřku, abych nepropadla, tak z toho na nervy budu.
V posledních dvou dnech jsem se zase tak nějak uklidnila, ale dneska už to na mě začíná zase nějak doléhat. Musím si najít nějakou aktivitu, při které na to nebudu muset myslet.

Replay | via Tumblr

2.11.2014 - Hello November !

2. listopadu 2014 v 16:41 | • Lesliee • |  • Ze života •
Krásný nedělní podvečer !

Ozývám se zase po nějaké době, tentokrát s deníčkem. Dnešním dnem mi končí podzimní prázdniny, které i s víkendy trvaly krásných devět dní. Musím se zase přeorientovat zpátky na školní režim a budu se těšit na prázdniny vánoční.

Celý týden jsem strávila tak nějak v poklidu. Minulou neděli jsem se byla podívat na bráchovi závody a pak jsem až do úterý odpočívala doma, koukala na filmy, cvičila. V úterý ráno jsem se z ničeho nic rozhodla, že pojedu přítele poctít svou návštěvou a tak jsem jela. Protože byl státní svátek a docela zima, nikam se nám nechtělo, tak jsem si stáhli pár filmů, objednali pizzu a celý večer jsme se váleli. Domů jsem se ve finále vrátila až druhý den dopoledne.

Ve čtvrtek celé naší čtvrti vypnuli kvůli opravám vodu a tak jsme jeli s mamkou, bráchou a přítelem do ZOO, kde to bylo vážně super. Docela jsem se pozastavila nad tím, že kolem druhé hodiny odpoledne, když jsme prošli turniketem, bylo v areálu pouhých 1300 lidí, což je oproti letním minimálně deseti tisícům úplné nic.
Taky jsem zjistila, že bez vody se opravdu nedá normálně fungovat a musím říct, že bych radši žila bez elektřiny při svíčkách, než aby nám netekla voda.

november.